Letěli a letěli zpět však však nedoletěli.... |
Tak to je paráda. Už celý týden je krásně a lítání vychází tak řka obden na jedničku. Při minulé návštěvě Bošovic, jsme zvládli i tolik očekávané tandemy, které se krz špatné počasí neustále odkládaly a skupinka nadšenců pro motorové létání utěšené roste. Většina okolních známých přistávaček, už byla pro letošek mou něžnou botou a nejen ní pokřtěna. Tedy jsem s nadšením přijal novinu, že v Senticích je také plácek vhodný ke startování. A když Luďa zmínil, že tam jeho drahá Maruška trénuje s křídlem taky, nebylo nač čekat. Sedmá odpolední, již všechno nachystáno duní fest a zlý kumulus perverzus se začíná v dáli rozpadat... Výtečně... Dohrčel i velectěný Buchťák, ale má namířeno jinam, tak dnešní kolečko absolvujeme komorně jen s mistrem Luďkem.
Lukáš Kočica Start se daří ještě pár koleček kolem letiště a hrčíme směr Býkovice. Vítr fičí vcelku dost, ale tam v zádech a zpět to lehne, tak akorát nám to vyjde myslím si zkušeně....:) Sledujeme krásné panoramata, které chysá skoro bezmračné nebe a cesta pomalu ubíhá. Sem tam menší kopanec a celkově je to dost rozbité, říkám si. Přisoudil jsem to dnešnímu velkému vedru... Kolem Býkovic zamávat Jožkovcům a šup směr Sentice. Po cestě ještě pár menších zhupů, ale už by to mělo úplně lehnout každým okamžikem. V Senticích přistáváme a zdravíme se s osazenstvem místní přistávačky. Máme vcelku napilno, tak se moc nezdržujeme a pálíme zpátky do luftu.... Hmmm po větru, ale zase z kopce,to je výzva... no Jirka to nevidí moc nadějně, ale stejně to zkusím. Trochu strachu, rychlé nohy a křečovitě sevřený plyn motoru, mi nakonec protlačil cestu do vzduchu. Příště půjdu na jistotu, přece jen, vrtule nerostou na stromech... i když... Tak se budeme těšit zase příště na „silné“ zážitky.... Lukáš Kočica
(pozdě ale přece, nějak to zapadlo - omluvenka :-)
|