Hlásím let do Moravského Kameňa Petr Buchta |
Tak jsem se v rychlosti oblíkl a vyrazil na Harbechy k Vilemovicím. Předpověď slibovala krásné lítání nad mlhou, která se vždy drží v Boskovické brázdě a na Harbechy se dostane jen velmi zřídka. Během cesty jsem projel celkem hustou mlhou nad Olomučanama a tam jsem trochu znejistěl jest-li to létání vůbec půjde, když je i tady nahoře taková mlha? Po vjetí do lesa jsem byl zvědavý jaké to bude v Rudici. Přeci jenom je ještě o kousek výš. Naštěstí jsem při vyjíždění z lesa viděl nádherně modrou oblohu a bylo jasné, že se létat bude! Když jsem projel Rudicí, odbočil nad Lažánkama na Vilémovice a blížil se k "letišti", viděl jsem nějaké známé auto. Říkal jsem si že jedu pozdě, že ten kdo si koupil auto od Dana T. tak už dávno odletěl. Zaparkoval jsem a začal skládat tříkolku dohromady, když se najednou otevřely boční dveře ze kterých vylezl Pavel Sedlář. Divil jsem se že tam vůbec je neboť jsem ho tam nikdy neviděl a ani nedal vědět, že přijede (napsal to na Facebook, ale to jsem nevěděl). Tak jsme se přivítali a domluvili na letu. Ze zkušenosti jsem věděl jak to bude asi vypadat a tak jsem se s Pavlem domluvil na letu přes Blansko, které bude v mlze, na Boskovice a zpět přes Sloup. Časově to má vycházet kolem hodinky. Doplnili jsme si benzín až po okraj a začali jsme startovat. Pavel je zkušený pilot a i slabý vítr mu dopomohl ke zdárnému startu. Ani já jsem se nenechal zahanbit a rozjel svůj boing na poprvé a vydal se za Pavlem, kerý byl nad Blanskem. Let nad mlhou je vždycky hezký a ani tento nebyl jiný až na jednu maličkost. Vítr, který byl v naší výšce, byl trochu silnější než jsem čekal (asi 5m/s), ale byl naprosto laminární a navíc šel z boku a tak jsem mu nevěnoval dál pozornost. Během letu na Boskovice jsme si užívali výhledu na Chlumy, které vyčnívaly z mlhy, na zámek v Letovicích ozářený raním sluncem. Pak jsme se dostali nad Boskovický hrad, kde se najednou začal padák divně kroutit a tak jsem začal stoupat abych se dostal do klidnějšího vzduchu. Nad Boskovicemi je hustý les a hřebínek, který ohraničuje Boskovickou brázdu a Drahanskou vrchovinu. Ani ve větší výšce nad hřebenem se vzduch nechtěl uklidnit a ani horizontální rychlost se nijak nezměnila a tak jsem se houpal, když najednou se vše zase uklidnilo. Přemýšlel jsem co se asi mohlo dít. (Na orografickou turbulenci jsem byl už dost vysoko a předtím se to ani nehlo. Co to jenom bylo?) Pavel letěl níž a tak jsem lehkou siprálou vyklesal na jeho výšku a pokračovali jsme dál. Byli jsme nad poli u Nemčic a tak jsem si říkal, že si dám přízemní let, ale jak mile jsem se snížil pod 100m tak se vzduch rozbil a tak jsem zase vystoupal nad tuto výšku a užíval si pohled na z mlhy vystupující pálavské vrchy, na sluncem zalitou vrchovinu a na nádherně modrou oblohu na které nebyl ani mráček. Na Harbechách byl traktor, který dělal hlubokou orbu a lákal k průletu kolem něj ,ale vítr byl proti a tak jsme raději přistáli. Byl to krásný hodinový let s kamarádem završený dobrým čajíčkem uvařeným v Bydlíku. Petr Buchta Pilot (adresa, telefon) : Petr Buchta |