Hlásím let do Kameňa: Luděk Svoboda |
Celé dopoledne se snažím podvědomě nemyslet na to, že za bezvětří se nejspíš neodlepím, protože vrtule i karburátor jsou na přísné ekonomické dietě. Na startovačce provádím erekci fléry a s úlevou zjišťuji, že chodí mírné termické poryvy. Poskládám motor, chvilku zavrčím, udělám poslední fotky před startem a v péřové bundě se soukám do postroje. Fléra se zvesela motá dokola, já se belhám k vrchlíku a při každém kroku si polévám nohy drahocenným palivem, mám s sebou 21 litrů. První pokus napříč plochou, sprintuju jako Bolt, ale dýchlo mi do zad a tak těsně před kukuřicí ruším. Dávám ještě jeden neplatnej pokus a pak se zpocenej a hořlavej naštěstí v 13:40 vnutím do luftu.
Fotím startovačku a uháním na Letovice, kývu se do rytmu bublinek pod mrakem jako důchodce v houpacím křesle. Po větru prvních dvacet kiláků ubíhá jako prd a tak se jen kochám zámkem v Rájci a důvěrně známým okolím, občas v obsesi kontroluju hlavní nádrž, jestli už neubývá. Za zámkem v Letovicích otáčím a na chvíli zapínám XCSoar, abych se namířil správným směrem. Speciálně kvůli tomu jsem si koupil dvakrát větší baterku, aby mobil nechcípal zimou. Jak si nejsem jistej, zapínám a kontroluju směr. Rychlost postupu zpomaluje na pořád snesitelných čtyřicet, ale do speedu nešlapu, jsem přece na výletě. Blížím se ke Smradlavce a koukám, že tam má někdo zaparkované auto, tak třeba dnes nejsem první ve vzduchu. Někde okolo Rosic a Moto GP vylezlo sluníčko a hned je to jako na lodi, na vlnu se šplhám 35 a dolů svištím 45 km/h. Luděk Svoboda I. Luděk Svoboda, Brno, 776 611 765 |