Za dva dny je doma, už se stmívalo, alespoň nafouknout. Čtvrtek se strašně vleče, konečně jsem na Smradlavce. Protivítr tak do 1m/s, startuji jak jsem zvyklej za středový Ačka, padák startuje rychle a rovně, uši se nalívají rychle, příště to zkusím za všechny A popruhy. Když je padák nad hlavou prakticky ihned nese váhu krosny, přidám plyn, pár kroků přitáhnout a jsem v luftě. Po půlhodinovém letu vesměs ve voleju nemůžu psát nějaké závěry a hodnocení, ale asi jsme si sedly. Co můžu říct, že řízení mi sedí, reakce jsou přesné a přiměřené. Síla v řízení z počátku mírná později rostoucí. Přistání na rychlosti jak do peřin. Překvapivý pro mne byl vztlak při startu a přistání i na malých rychlostech. Ještě jej vyzkouším když nebude tak rovné luft, jak moc to bude se mnou hópat, a co to bude dělat s těma vypuštěnejma trimama. Padák jsem zavezl Kamilovi, ten ho vyzkouší dnes, tak jsem zvědavej.
Jinak do vzduchu jsem už potřeboval, bylo to supr sice jen půlhodinka, ale příští týden se mění čas a to to po hokně půje každé deň.

  A vo tom to je Proksik