Let do KAMEŇA: Severní vítr

Už delší dobu jsem koketoval s myšlenkou odstartovat někde nedaleko stanice vlaku a poslat to po větru, co bude benzín stačit, přistát u nějakého nádraží a vrátit se pěkně v pohodlí v kupé s lahváčem. Jako ideální pro místo startu mi připadly Světice u Prahy. Zastávka vlaku, kousek od ní louka a trať do Benešova, Tábora, Budějovic - no prostě na jih. Takže jsem čekal na severní (ale ne krutý) vítr. V pátek jsem sledoval Medarda, Flymet, předpověď se ale během dne a večera pořád měnila. Jednou to byl severní, jednou západní, jednou dokonce jihozápad, a nakonec bezvětří. Budíka jsem si dal na 5.10 a vyrazil do Světic. V noci byly pěkný bouřky. Když jsem dojel na tu louku, tak ta byla nasáklá vodou a tráva po kolena. Tak tady to nepůjde.

Mlčoch, Radek Vondra

Jel jsem k letišti, zaparkoval u závory před příjezdovou cestou, poskládal motor a vláčel to těch 300m na zádech. Bylo bezvětří, pytel visel jako pytel, tráva mokrá jak sviňa. Ještě štěstí, že letiště bylo čerstvě posekaný. Čekal jsem dlouhý let, tak jsem se nabalil a začal se slušně potit. Natankoval jsem 10 l a říkal si, že v tomhle bezvětří s mokrým padákem a tahle nabalenej to nebude nic jednoduchýho dostat se do vzduchu. Pánbůh ale stál při mě a klaplo to na první pokus.

Nastoupal jsem a zjistil, že mi to fouká přímo do zad a že je ten život prostě nádhernej. Odhadl jsem směr na Benešov a začal na GPS hledat Suchdol nad Lužnicí - což mi připadlo tak akorát reálný tam doletět. Za chvíli se mi podařilo zprovoznit navigaci, pozapínat všechny zipy na bundě, a konečně jsem se rozhlédl kolem sebe. Nade mnou bylo modro, nad zemí spousty cárů mlhy a kdesi přede mnou pruh temné oblačnosti. A celé údolí Sázavy i s širokým okolím pod příkrovem mlhy. Ale ta mlha nebyla až tak souvislá a dírkami byla vidět země. Tak tohle byla určitě nepříjemnější část letu. Trimy jsem vypustil tak napůl, plyn jsem zafixoval na horizont a řidičky nebyly zapotřebí. Letělo to hezky přes 60 km/h a já se kochal. Před Benešovem mlha skončila a já uviděl 2 balóny přesně ve směru letu. Takže jsem zakroužil kolem prvního - ostatně přelétal zrovna nad domem mé nebožky bývalé ženy, a pak se vydal stíhat ten druhý. Trochu jsem musel přitopit, protože se přede mnou začal zdvíhat hřeben České Sibiře. Po pravé ruce jsem minul LKBE, dohonil balón a nastoupal na úroveň vysílače na hřebeni. V podstatě v tu chvíli jsem vletěl pod pás souviské oblačnosti, táhnoucí se od západu k východu. Krásná ranní pohoda skončila, letěl jsem v takovém šeru a těšil se, až to podletím. Vítr ten pás samozřejmě unášel stejným sněrem, a tak jsem stačil ještě minout Tábor, Planou nad Lužnicí a teprve, když jsem se blížil k Soběslavi, tak se ukázalo slunce.

V Soběslavi jsem udělal průlet nad letištěm a pochopil, že začíná pracovat termika. Zbývalo mi ještě přes 40 km a v jednu chvíli jsem si pomyslel, že to taky nemusím kvůli té termice doletět. Přede mnou se už rozprostíraly jihočeské rybníky, a to vůbec nebylo špatný. Když se letělo nad těma rybníkama, tak tam termika pochopitně žádná nebyla. Sotva jsem ale nadlétl nad různobarevná pole a lučiny, tak jsem lítal nahoru a dolů. Před Třeboní rybníky skončily, už mě zbývalo tak 15 km, ale zato přes souvislý les. Ani vlevo ani vpravo to obletet nešlo, tak jsem nastoupal a poslal to přímo. Očima jsem hledal, kde by mohl být Suchdol, navigace se zbláznila a chvíli ukazovala doprava a chvíli doleva. Tak jsem jí to dal přepočítat a to už se chytla a neomylně ukázala na jediný logický místo uprostřed lesů. Najít nádraží nebyl problém, a tak jsem hledal místo pro přistání. Za kolejema byl veliký plac, ale u kolejí byl plot a mě se nechtělo hledat díru. Tak jsem to plácnul na travnatou parcelu mezi barákama a měl docela fajn pocit. Ten odhad po startu se ukázal naprosto přesný, v nádrži mě zbylo tak tak 1-2 deci benzínu.

Myslel jem si, že tu těžší část výletu mám za sebou. Pochopitelně jsem se mýlil, protože vláček z Českých Velenic na trase do Suchdola, což je asi 15 km, vyrobil zpoždění 50 minut, a tak jsem ve Veselí nad Lužnicí na přestupu nechytil rychlík. Jebat. Tak jsem šel do hospody a málem nechytil ten další, protože ta Plzeň v restauraci Na Soutoku byla suprově vychlazená.

Dál už se nestalo nic, co by stálo za řeč.

Řekl jsem si, že tenhle let pošlu do Kameňa, bodů za to sice nic moc nebude, ale myslím, že ostudu mi to taky neudělá.

Mlčoch, Radek Vondra