Večerním luftem |
Ještě se mrknout na Chudčice a začátek priglu a alou k Čebínu, protože večer jdeme s kamarády na jedno a ti tam už uřčitě sedí. Zamávám, zařvu že už letím, (stejně z té výšky není slyšet) a valím na Tišnov. Tentokrák udolím o kterým Tom říkal, že to tady vždycky hází. Je večer, volej tak není co řešit. Na plný plyn stoupám z údolí, hází to tady a místama až dost. Nekecal. Jdu mu zamávat, ani nevylezl. Blíží se západ a bude čas přistát, takže na Smradlavku. a vo tom to je Proksík |