|
Letos jsme těch sletů moc nepojezdili, ale na mou obhajobu kdo s ročním a velmi aktivním dítětem ano. Obectov patřil a patří k mým nejoblíbenějším a tak se jede za každého počasí. A právě ta předpověď moc lítání neslibovala, ale nakonec naštěstí bylo vše jinak. Byl to pro nás ten nejlepší víkend v tomto roce. Silnější auto si s karavanem hravě poradilo i do těch nejprudčích kopců, návštěva u Jirky doma, pokec, Radegast, odpočinek, něco zobnout a hurá do luftu. Starty tady nejsou zadarmo (Fiat Uno není kámoš) a valit proti ohradě se mi moc nechtělo. Tak jsem poprvé zkoušel start s bočním větrem do zatáčky. Takže srovnat, plyn a hned pravá, hlavně se vyhnout ohradě. A povedlo se na jedničku, su v luftě. Mrknout na Bouzov, nic se nezměnilo, trocha blbnutí s balónem a zpět jestli už je Tonda v luftě. .......
Jirko, děkujeme a vo tom to je Proksík
Akorát startoval. Musím na něj počkat, než si dá svých povinných 10koleček kolem letiště a dokonale rozbije luft ostatním :-), ale to už valíme a já doufám, že na Mírov (nemám spojení). Rovné luft, fotit se dá co víc si přát, z Mírova se pak od Tondy a Slávka odpojuju, hrad Úsov už nedám, broudám se v okolí Moravy a se západem přistávám. Tonda se Slávkem cca 5min za mnou (asi by to vyšlo škoda). Druhý den, betelné cyklovýlet, palačinky a zase lítání, tady to bylo přímo na odradu, tak jsem to vzal radši na konec letiště, přecejenom už jednou vyhrála. Tentokrát jsem, ale vyhrál já a nad ohradou jsem byl už v cca 6-ti metrech. Luft už tak rovné nebyl, nad lomem jsem očekával drncnutí a dostal jsem takovou pumelici, že je konec focení a valím po větru na rovinu u Loštic. Zase zbouzím po řece Moravě, s blížícím západem zpět, no leze to pomalu, velmi pomalu, ale nakonec vidím letiště a tam se to ani nehne (závětří). A zase nakrmit, pivko na žízeň, víno na chuť a kořalku na rozum. No a když se Pája vrátila z karavanu, že Anička už tvrdě spí, užíváme si teprve tu noční atmosféru.
Jirko, děkujeme a vo tom to je Proksík
|
Seznam článků 
