A je to tady! Můj první nouzák. Tahkhle brzy jsem ho opravdu nečekal. Přestože mám něco málo nalítáno, pořád se považuiji za začátečníka a tohle se přece začátečníkům nestává!!    Víkend byl jako malovaný a po období dešťů byl ve vzduchu snad uplně každý. V sobotu jsem se porve přemluvil, vstal v 5:00 a asi za hodinu se v lehkém proti vnutil do vzduchu u Protivanova na louce u vrtulí (trávu mi zrovna posekli naši zemědělci, tak to šlo jedna radost) a vydal se na oblíbený výlet směrem na Konici do lehkého protivětru. Poctivě jsem oblétával lesy nebo se držel okrajů pro případ přistání. Cestu jsem znal a tak za půlhodinu s průměrem 22km/h (víc ze svého Instikta nedostanu) jsem byl na místě. Měl jsem v plánu letět zpátky krásným údolím přes Čunín do Ptení, a protože termika zatím necloumala mým majestátem, vydal jsem se na cestu. Vítr mi pofukoval z boku do zad a letělo se o poznání rychleji. Chvilka kochání nad známými místy ovšem z ptačího pohledu a směr Protivanovské vrtule. Začali se dělat mráčky, jak stoupal ranní opar, ale pořád krásný klidný let.

Jarda.

Jakmile jsem překonal  lesy u Malého Hradiska, klesl jsem pod mráčky a přemýšlel o cestě k Drahanům. Bohužel Protivanov je o poznání výš než Ptení a vítr nepříjemně zesílil. Proč dráždit hada bosou nohou, po hodině a dvaceti minutách jsem přistál "na baletku" skoro u auta, což pro mě bylo malé vítězství, obvykle se trošku projdu, ale snažím se neprošoupat si podrážky a zlepšuju se . Bylo to krásné ráno, všechno fungovalo, jak mělo a tak nebyl důvod si to dnes  nezopakovat. Tentokrát jsem měl smělý plán, ukázat se ve Stichovicích konečně také v akci a zpátky to vzít přes Drahany domů mezi vrtule. Jedinou obavu jsem měl z hlubokých lesů v okolí Repešského žlebu, kde není šance přistát. Ale včerejší výkon mě uklidnil a tak jsem se vydal plnit svůj plán. Cesta "z kopce" proti sluníčku a lehkému větru byla opět nadherná. Les jsem přeletě dost vysoko, protože n.m. směrem k Hané klesá a bezpečně bych doklouz
 al někam na pole. K letišti jsem dorazil v 850m n.m. a tak jsem klesal a klesal, abych viděl, jak se létají pilony v Prostějově. Obletěl jsem dvakrát letiště, přidal a začal pomalu stoupat směr Drahany. Ještě jsem nebyl ani u Plumlova, když to přišlo. Motor přestal táhnout, nereagoval na plyn a já začal klesat. Vybral jsem si jedno z mnoha polí, kterých je v okolí opravdu dost a šel na přistání do budoucí kukuřice. Bylo to rychlé nepříjemné, ale naštěstí měkké a bezbolestné. Jen trocha hlíny na koleně. Okamžitě mě napadlo, stát se to o patnáct minut později, vysím někde na stromě. Není nad to létat mezi poli v bezpečné výšce. Příště si cestu budu plánovat s menší odvahou a větší jistou. Létat je pořád kam, zvlášť když můj Instikt rychlostí neoplívá.
No a teď trocha techniky: po nouzáku jsem se pokusil znovu odstartovat, motor jsem nahodil, vyzkoušel, žádná zřejmá závada. Sice jsem start v poli nezvládl, ale nechal se odvézt na moji domácí startovačku, kde mi to šlo, jak po másle. Nachystat křídlo, vyzkoušet motor a start. Bohužel sotva jsem se odlepil od země, motor ztratil výkon a já utrpěl druhý nouzák během jedné hodiny. Bral jsem to jako znamení a sbalil si nádobíčko a začal zjišťovat příčiny poruchy motoru. Zjistit jsem, že benzín do válce jde, ale svíčka neháže jiskru. Napadá mě cívka nebo magneto.
A na závěr prosba, pokud jste dočetli až sem. Může mi někdo poradit, jak zjistím, jestli je špatná cívka nebo magneto (nevím jestli to jmenuju správně). Jak to opravit, kde to koupit, prostě všechno, co mi pomůže se co nejrychleji vrátit do vzduchu? Krosna Walkerjet Simoniny mini2 plus (r.v. 2005)

Tak zase někdy Jarda.