Mac Jet

Na Falconu jsem vyzkoušel velikost 24, ale potřeboval bych 22. Hned když mi Petr hodil pytel jsem po vybalení zjistil jeden velký rozdíl oproti mojí Veze, ten padák šustí uplně jinak 

Po rozložení jsem musel zavolat Petra k sobě a nechat si udělat instruktáž o popruzích a různých šnurkách a hadičkách co tam byly jaksi navíc. Naštěstí je to velice jednoduché a tak i já to pochopil napoprvé. Pak už jsem nedočkavě připnul padák do krosny a jal se startovat. Foukalo 2-3m/s na komoru tak jsem za to vzal a zažil první velké překvapení. Padák vyjel nahoru řekl bych uplně sám až jsem se lekl a po lehkém přibrždění jsem dal plnej a rozběhl se. Měl jsem obavu abych to vůbec uběhl (reflex lítá rychle že?), ale opak byl pravdou, po jemném přibrždění mě sám zvedl na menší rychlosti než startuje má Vega. Ještě se vrátím k tomu nahození nad hlavu, jsem zvyklý že si musím hlídat utíkání do boku mého padáku a jeho celkovou náchylnost na kývání při startu, ale tady to bylo naprosto bez problémů a padák byl prostě nahoře hned a čekal na pilota

Po strtu jsem letěl chvíli rovně a rovnal sebe v sedačce a hrál si s křížákem abych letěl rovně. Pak jsem křížák vypustil uplně a zkusil trimování na padáku. Na let v horizontu mě stačilo přitažení o jeden uzlík a po odtrimování jsem pak ještě jeden přidal. Tato vychytávka na popruzích se mi hned zalíbila protože mě nekroutil křížák a pohodlněji se mi sedělo.

Zkusil jsem pár opatrných zatáček a byl velice spokojen, na plně zatáhlé trimy byla ovladatelnost či spíše hravost lepší než u Vegy. Pak jsem se začal věnovat trimům. vypuštění na půlku (je tam značka) se padák trochu rozletěl (rychlost asi tak jak má Vega) trošičku, ale jen nepatrně, přituhlo řízení a z Jetu se stal vlastnostmi normální padák. opět pár zatáček a už jsem vypouštěl trimy naplno. Bylo cítit jak se padák rozjíždí a okolní padáky co lítali jsem začínal vpohodě předlétávat. Co bylo ale nejmarkantnější byl nárůst sil v řízení. Někdo mi tu řídičku nahoře držel a nechtěl pustit  Sáhl jsem tedy po druhých řídičkách co ovládají ouška a zkusil to jimy. OOO jak jednoduché, řidičku jsem tahal jedním prstem (je tam na něja malé poutko) a v pohodě ovládal zatáčení. Zkusil jsem zatáhnout více na jaký poloměr se dostanu a bylo to tak 30-50metrů. Myslím že po natrénování to bude v pohodě, ale já si dnes nemohl dovolit více, protože jsme se teprve seznamovali. Poté jsem šel na přistání protože panující zima (-12) mě donutila jít dolů. Po vyzkoušení trimů jsem byl klidný, zatáhl trimy naplno a přistál na pár metrech.

Během rozmrzání jsem nový padák Petrovi pochválil a jen co se vrátil cit do prstů už jsem se soukal znovu do sedačky. Tentokrát jsem schválně ten start odflákl, ale padáku to bylo jedno a zase odstartoval napohodu. V tomto letu jsem se již jen věnoval zkoušení rychlosti. Takže vypustit trimy a tentokrát jsem šlápl i speed. Mám dvoustupnový a tak když jsem šlápl i dvojku tak se kladky potkaly a rychlost narůstala do takové výše že jsem začal slzet (radostí) Vzpoměl jsem si jak Řezna říkal že tenhle stav nemohl vyzkoušet moc dlouho, protože ikdyž měl plnej tak stále klesal. Já měl tak asi 70-80% plynu a letěl horizont. Rychlost jsem změřit nemohl protože přístroj GPS byl někde na zemi, ale nevadilo mi to, takhle rychle jsem na padáku ještě neletěl.

Další dva lety co jsem ten den ještě stihl jsem věnoval zatáčení a s přibívajícím náletem i kravinkám. No byl jsem z toho nadšen a v některých zatáčkách jsem ucho viděl opravdu vedle sebe a spíš i níž. Nakonec se mi podařila i jedna bota při které jsem vlastní blbostí vyzkoušel blbuvzdornost tohoto padáku. Při jednom výletu z prudké zatáčky jsem navrcholu výběhu přidal na chvilku plný plyn. Protočilo mne to proti popruhům asi o čtvrtinu, tak jsem okamžitě ubral a koukl nahoru. Byl tam! Uff. Následovalo zhoupnutí a letěl jsem dál. Dole mi pak Luboš říkal že se lekli co jsem udělal a že to bylo zajímavé sledovat zespodu. padák se prý jako by zavlnil ale zůstal nafouklý a celý a pak se rozletěl.

Ten den jsem s JETem letěl čtyřikrát a být tepleji tak bych ho vracel až večer. Nakonec jsem ten pytel odevzdal zpět Petrovi, ale mohu říci že se mi vůbec nechtělo.

Pak jsme se chvíli bavili o konstrukci toho padáku a dozvěděl se mnoho zajímavého. Nakonec došlo i na můj smělý dotaz zda by mi ho ušili z ,,igelitu,, (horní potah) Petr mi vysvětlil co vše by se změnilo oproti originální skladbě Skytexu (vrchní potah je totiž ze dvou gramáží a na náběžce je použit ten nový evolution) ale naštěstí to byly jen drobnosti které bych akceptoval. Takže můj poslední požadavek byl splněn a já začal které prasátko (spíše prase) na jaře rozbiji a objednám si JETa ve velikosti 22

Tak to je asi vše co já mohu napsat o novém JETu

Ahoj Daniel