Zpráva o letu: Stotřicítka

I když se na Červeném potoku střídala vichřice s bouřkama, stále jsem věřil, že se to v neděli do večera od západu uklidní a bude to tam. Plánoval jsem udělat nějaký dlouhý let – a jak jinak, s přídavnou nádrží. Jelikož lítám s Rodeem 115 se standardní vrtulí, tak nemám moc šancí promluvit do Kameňa mizivou spotřebou, ale spíš velkou vzdáleností spojenou s taktikou správné volby směru na vítr. Takže normální ruleta. Nachystal jsem se u rodinné chalupy v Doubravčicích, nalepil přídavnou 5l nádržku. Tentokrát už s hadičkou bez stahovačky, ale vybavenou překrásným kohoutem. Zase žádné zásahy do hardware krosny, ale přepouštění do hlavní nádrže. Naplánoval jsem si let po větru do obce Zbýšov kus za letištěm Zbraslavice, pak otočku doprava na OB2 Louňovice pod Blaníkem a poslední rameno zpět do Doubravčic. Neměl jsem domluvený žádný svoz pro případ neúspěchu, takže možnost přenocování  zabalený v padáku byla v podstatě aktuální po celou dobu letu. Zase to v podbřišku pěkně lechtalo....

Start teda ukázkový nebyl. Těch 5 kilo navíc je dost znát, nervozita se přidala a já kazil, co se dalo. První nadhození na křížáka, chci zaklonit hlavu, ale tam byla nádržka. Pak jsem to zkazil vlastní blbostí, pak se mi tam zamotala větvička, krosnu furt na zádech a už jsem toho začínal mít dost. Takže na počtvrtý jsem to dal, ale nic elegantního to nebylo. Ale byl jsem ve vzduchu. GPS ukazovala 47 km na OB1, rychlost přes 50 km/h, ale když jsem chtěl šlápnout do speedu, tak jsem zjistil, že jsem ho zapomněl připojit. Bylo 18 hodin a bylo mi jasný, že bez něj to neuletím. Tak jsem zaaretoval plyn, všechno pustil a začal se oběma rukama pachtit s těma karabinkama. Klel jsem jak zvíře, ale pak to tam nějak zaskočilo. Když šla jedna, půjde i druhá. Pak se mi ještě rozvázala tkanička na botě, prostě všechno nějak posraným nahoru. Se speedem tam bylo pořád tak 65 km/h, místy i dost přes 70. (viz maximálka 76,6 km/h). To sice bylo fajn, ale zároveň jsem si říkal, co se stane, až na OB 1 zabočím.... Tak jsem s tím speedem spíš šetřil a čekal, že by to mohlo trochu lehnout. Minul jsem Kostelec nad Č. Lesy, rybník Vavřinec, Uhlířské Janovice, po pravé ruce letiště Zbraslavice a před sebou uviděl Zbýšov.

 

Krásná vesnička, kostelík, rybníček, krásný večerní osvětlení. Zabočil jsem doprava a odhadnul směr. V GPS jsem neměl trasu, tak jsem musel znovu navigovat Louňovice. Rychlost ale překvapivě neklesla pod 50 km/h, a to byl docela důvod k radosti. Chvíli jsem se lopotil s GPS, ale pak jsem Louňovice našel a srovnal směr. Tahle odvěsna měla 41,3 km, pěkně to odsejpalo, ale já jsem začal tušit, že bude problém s časem. Pokud to budu chtít dolítnout, budu muset letět v plným speedu a trochu přitopit. Přelítnul jsem nádrž Švihov (Želivka), a to je fakt nádhernej kus krajiny. Kdo jezdí do Chabeřic, ví o čem mluvím. Za mi nutku jsem byl nad dálnicí a mazal na jihozápad. Na horizontu jsem si našel orientační bod – takovej kopec, GPS pořád ukazovala k němu – a za chvíli jsem pochopil, že to je můj Blaník. Dnes tedy bez rytířů. Ale doletět k němu ještě chvíli trvalo, nejdřív jsem musel minout Vlašim. Louňovice pod Blaníkem jsou schovaný až za ním, takže přímo přes kopec, nafotit OB2 a otočka doprava, domů. Bylo kolem 20 hod. a myslel jsem, že teď už bude bezvětří. Ale nebylo. Foukalo tak 10m/s přímo proti mě. Přišel čas přepouštět palivo. Odšrouboval jsem víčko zasunul hadičku a otočil kohoutem. A ono to fungovalo. Byl to první pokus tohodle udělátka, ještě jsem to netestoval. I proto tam byla ta nervozita. Za minutku bylo všechno v hlavní nádrži, prostě paráda. Teď už jenom zabojovat s tím větrem. V plným speedu to dávalo 36 km/h. Slunce se chýlilo, přelít jsem zase dálnici nedaleko Ostředka, trasa mě vedla přím o přes vesničku Vestec, kam jsem kdysi dávno utíkal z kasáren v modrejch teplákách na pivo. A taky mě tam gumy naháněly Volhou, ale nechytli, pché. Dnes tam stojí penzion U dvou čápů, kde se odehrává děj Wieveghovy knížky Případ nevěrné Kláry. Pak přes Sázavu, Ondřejov, Vyžlovku a už jsem viděl to svoje letišťátko. Schválně jsem sledoval, jestli to stihnu do sluncezápadu, a skutečně, když jsem sklesal nad letiště, bylo tam přesně 20:54 – západ. Pak jsem tam ale udělal ještě 3 okruhy, páč jsem si nebyl jistej, jak to fouká, bylo už dost šero a těsně vedle dráty. 

V nádrži zbyly přesně 2 litry – to tedy znamená, že z celkových 15 litrů jsem spálil 13. Určitě by to šlo letět za míň, ale já tedy byl dost šťastněj, že jsem to dolít na nemusel nocovat v tom spacáku....

GPS ukázala uletěnou vzdálenost 137,6 km, neboli jsem 6,1 km prošustroval cestou....

Čus Radek alias Mlčoch.

Pilot: RNDr. Radek Vondra

Padák: MAC Envy 27

Motor: Rodeo 115

Datum letu: 26.7.09

Cas startu: 18:00

Cas pristani: 21:00

Doba letu: 3:00

Start: Doubravčice

OB1: Zbýšov

OB2: Louňovice p. Blaníkem

Cíl: Doubravčice

Celková délka trate: 131,5 km

Celková spotreba: 13 l

1. rameno SB-OB1: 47,1

2. rameno OB1-OB2: 41,4

3. rameno OB2-CB: 43,0