PROKS.PARAGLIDE

Tento víkend, proběhla na práškařském letišti, u vesnice Strachotín, zase jedna superakcička,
které se zůčastnili i vybraní zástupci naší Tišnovské letky.
No, nebyla plánovaná moc dopředu, nikdo ji nikde nezveřejňoval, dokonce se o ní, ani nepsalo v PILOTU, ani nikde jinde, ale o to měla větší úspěch.A to je na takových akcích to nejlepší. Prostě si zavolá pár kamarádů a ti to rozkecají dále. Mne volal jeden z hlavních organizátorů téhle akce, ze slovy, „..hele, bude o víkendu Strachotín, tak dojeď“ ( díky Drobku). Mněl jsem sice na sobotu naplánovanou svatbu, mého velmi dobrého kamaráda, ale lítači jsou lítači a na Strachotíně, je vždycky fajn. Tak jsem si z Tišnova odskočil do Svitav, tam jsem si odbyl obřad a se slovy,“ mám ještě jednu svatbu u Pálavi“, jsem opustil kamarádovu svatbu a ujel na letiště. Dorazil jsem tam asi kolem 18te hodiny. No a to už první nedočkavci rozbalovali své stroje. Dal jsem si tedy kafíčko sednul si na židličku k Marčelovi do bufetu a sledoval jsem to roztomilé hemžení, kdy každej skládal a rozkládal své nádobíčko, ukazoval co vylepšil na svém stroji ostatním kamarádům a nebo se jen tak mazlil, se svým, novým padákem s velkým nápisem „ MECHY“. No prostě tam vládla absolutní pohodička. Kolem 19té jsem se do tohoto hemžení zapojil i já a posléze jsem již poletoval nad okolní krajinkou. Slunce svítilo, větřík minimální, termika ustávala, no vychutnával jsem si každou letovou chviličku. Naordinoval jsem si cvičný výlet kolem Mušovských jezer a po dobré hoďce a půl, jsem opět lehce dosedl na přistávací plochu Strachotínského letiště. Postupně přistáli i ostatní kamarádi. Většina si uklidili svoje miláčky někteří i stroje, a postupně se scházeli u voňavých dobrot kolem bílého párty stanu, kde ti nejzkušenější kuchaři připravovali ty nejdelikátnější, kulinářské speciality. Pivo i víno teklo proudem a každý si tam přišel na své. I Vido z Rosické letky si pošmákl na bezva sojovém buřtíku z pravého sojového pašíka. Víno, které zajistili zástupci Prostějovké letky bylo taky moooc fajn a sám velký Mechy, si spokojeně uslintával do svého kalíšku. Půlnoční SMSkování Proksikové ženě, s přáním, Všeho nejlepšího k narozeninám jejího manžela, bylo taky velmi zajímavé, ( Jarku, prej měla vážně radost) a překřtění Vyškovského vlkodlaka , Toma na Orbita, ( Šiky – nevěděli jsme jestli to bylo Huba Buba a nebo Orbit, cos nalepil pejskovi na bříško, ale Orbit je kratší.) Rokovalo, jedlo a pilo se do pozdních, nočních hodin a zábava to byla parádní, každý si pak ustlal kde zrovna seděl jen Tondu jsme asi 45minut hledali, protože se prý nedostavil do své pojízdné noclehárny. (Byl vyčmuchán Orbitem a odvlečen ke své starostlivé ženě).
Ráno jsme si také moc dobře polétali a pak se každý již rozjel ke svým rodinám, k nedělnímu obědu. Byl to každopádně velmi vydařený víkend. A slova jako, …“ počkejte, až napadne první sníh, vy si vzpomenete“, se každému účastníku našeho minisletu, jistě vryla do paměti na delší dobu.
Děkujeme Všem organizátorům, a nepolevujte.