PŘEDPISY NEJSOU NA HOVNO

Abych předešel nejapným příspěvkům mladších, nezkušenějších a po všech stránkách horších pilotů, kteří se chystají k pomluvám (ŠIKI ) Popíšu včerejší „Vlasatice“.

Do Vlasatic, jezdím rád, jezdím tam jako do lázní, především za lidmi. Krajina, nic moc, pro nás horaly, placka. Kromě Pálavy a vody tam Nic není. Výborné na zkoušení nových strojů, můžeš s tím plácnout prakticky kamkoliv aniž by jsi se strefil do strže, kamenolomu, nebo hlubokého lesa jako u mne.

Také různých práškovacích letišť a luk je zde dostatek. Ale to by pro Laďu, který co by hostitel, určuje kam pojedeme, bylo asi dost fádní a nezajímavé. Včera určil plochu. Nevyjeli jsme na 5 km vzdálené letiště, ale hned za vesnicí jsme to zalomili na polní cestu a po slabých 3 km prašnou polní cestou jsme dojeli na čerstvě posekané pole (strniště) za větrolamem. Odházeli jsme hrubé nánosy prachu a hlíny, zbytek jsme odmetli a hned jsme byli ve vlastních autech, abychom mohli skládat stroje.

Vzal jsem za to, abych byl na startu dříve než hostitel, který mne pak častuje chytrými postřehy, jak jsou jejich VYNIKAJÍCÍ stroje VYNIKAJÍCÍ především pro rychlou sborku a co že dělám tak dlouho (viz sekce obchod). Na startu jsem byl druhý v pořadí, (cca se ztrátou cca půl hodiny) hned za panem Surým (to je zajímavé, jak může být po tolika letech člověk tak nadržený, to je nějaká vada).

Spěchal jsem zbytečně, Hostitel si sedl do auta a jaksi zapomněl, že dnes s ním nejsou jeho dva synové, kteří mu „pomáhají“(vím že už volali na linku důvěry a byla u něj sociálka a mlela cosi o dětské práci a vykořisťování dětí). Takže zase musel vylézt, zavzpomínat, jak se to skládá, jak se chystá padák a tím ztratil cenné minuty. Po nachystání stroje se původně slabý vítr otočil o 180 stupňů a jal se čerstvě dout od cca 200m vzdáleného větrolamu. Nad námi čeřil vzduch pan Sura, který startoval před tou půl hodinou a vesele mával padákem nahoru a dolů..

Naštěstí jsem se nedřel při otáčení stroje sám, Laďa a Šiky přispěchali a pomohli, být nejhezčím pilotem roku má své výhody. Start pak v tom větru byl zadarmo. Černý mrak nad námi hrozil, tak jsem mazal při zemi pryč směrem k jezerům. Bylo to trochu hrbolaté a to ve všech výškách, ale šlo to.

Tak jsem si aktivně zalétal jednou jsem dokonce slyšel jako by mi někdo nad hlavou práskl ručníkem, ale nahoru se nedívám, kdo se tam koupe, vždycky mne to znervózní, co tam ten padák dělá, dostanu strach a začnu zcela zbytečně ŘÍDIT. Asi po půl hodině promenádování po březích, kdy mi řada rybářů mávala uzavřenou pěstí (místní zvyk), to přišlo, rána jak z děla-a nic, letělo to dál, jen tah byl poněkud slabší a začalo to třepat.  Vyhlédl jsem si místečko u cesty a posadil to do slunečnice. Naštěstí ta byla velice nepřesně seta, takže najít 3 metry od silnice 15 volných metrů, „kde nebyla“, nebyl až takový problém.  Na té „loučce“ jsem to složil a odtáhl to do blízkého kempu. Dal jsem si kofolu, prováděl pravidelnou osvětu a nábor nových členů a čekal až pro mne přijedou. Pak jsem si vzpomněl, že mi doporučili pohyb. Dopil jsem a vydal se po silnici naproti svým zachráncům lehce tlačíc svůj stroj s myšlenkou, že se po cestě smočím v jezeru, pokud nedostanu od těch rybářů po hubě.

Pak přijeli,        -všichni. Prý se chtěli pokochat, to je marné, člověka vždycky potěší, když ten lepší má problém. Naložili jsme stroj a jeli k Palcům na kafe. Paní Jarka mne má ráda, jednak jsem jemný a inteligentní, to má každá žena ráda, a jednak asi vypadám hladově a dobré bašty si OPRAVDU VÁŽÍM a to tak, že je to na mě vidět. Nemělo to chybu, nachystala mi pstroužky na másle, a jako vždy vynikající, byl to jeden z mála světlých momentů tohoto dne. Tím to ještě jednou děkuji. Večer byl ještě zpestřen Laďou, který vytáhl hvězdářský dalekohled a po půl hodině seřizování předstíral, že vidí měsíc a trapně se vymlouval, že nejsou, kvůli oparu, vidět krátery. V tom se nemýlil, já viděl fakt prdlajs. Krásný závěr dne. Jak jsem napsal výše, jsou to lázně. Pak jsme se spokojeni, rozjeli k domovům.

Prosím, TAKHLE TO BYLO, POKUD NĚKDO ŘEKNE, NEBO DOKONCE NAPÍŠE NĚCO JINÉHO, TAK LŽE.

Jo a k tomu nadpisu,

ve vrtuli díra jako prase, praskla jedna z pružinek, co drží výfuk. Při poslední kontrole a čištění jsem tam nedal zpátky lanko zajišťující pružinky, jednak jsem spěchal, a jednak jsem byl líný. Odtud je jen krůček k myšlence že tam je to lanko na prd. Pánové NENÍ. Pružinka ve vrtuli je svinstvo. Minimálně má cenu vrtule, což je dle mého názoru cenově přehnané, neadekvátní a od osudu hrubé. Nechci vědět co by udělal kousek výfuku, nebo karburátor a jdu je pojistit. A vy? Jako čerstvý technik se kaji a Vám musím potvrdit:

PŘEDPISY NEJSOU NA HOVNO!!!

   Roman